美联航暴力拖拽华人乘客 美联航服务饱受诟病

Je?í? Kristus

百度 近日，生态环境部向社会通报，2017年全国突发环境事件：全国共发生突发环境事件302起，较2016年下降％。

V nejobecněj?ím vyznamu je církev nábo?enskou organizací sjednocenou tym? vyznáním. Tento ?lánek pojednává o církvi z pohledu k?es?anství. V tomto smyslu je vyraz církev ozna?ením pro spole?enství k?es?an?. Pou?ívá se jednak ve vyznamu spole?enství v?ech (ekumena) ?i vybrané skupiny vě?ících, v u??ím vyznamu jako název nábo?enské organizace a jejích zasvěcenych ?len? (duchovních).

Pojem církev pochází z ?eckého Kyriaké, ?Pánova“ (Kyrios – Pán), z ozna?ení Ekklésia tú Kyriú, ?shromá?dění Pánovo“. Vyraz ekklésia, ktery p?e?el do latinského ozna?ení církve Ecclesia, je znám z ?eckych právních dějin, jako název sněmu v?ech plnoprávnych ob?an? demokratické polis.

Církev dle církevního práva je spole?enství, není to ozna?ení pro nějakou vybranou kně?skou kastu, ale v?ech, kdo se ke Kristu jako svému Pánu hlásí. ?lenové spole?enství nesou eschatologicky titul ?vyvolení“, ?svatí“. Tvo?í spole?enství, které smí plnym právem p?evzít velké tituly starozákonního a sou?asně i eschatologického spole?enství Bo?ího: kehal Jahve, ?spole?enství Bo?í“.

Po?átky církve

Církev prvotně nebyla zalo?ena jako organizace, a?koli ji první k?es?ané chápali velmi konkrétně. Je?í?, zakladatel církve, ji p?irovnává spí?e k domu nebo stádu. Tento fakt zcela jasně vyjad?uje, ?e církev jako d?m musí stát na pevném základě a k vedení stáda je nutná autorita pasty?e. Sám vyvolil dvanáct u?edník?, svě?il jim zvlá?tní odpovědnost a ustanovil Petra za prvního pasty?e svého stáda. Kristus zamy?lel, aby tato jeho církev byla dějinnym a viditelnym spole?enstvím. Je?í? své u?edníky nejen u?il, ale také s nimi ?il v úzkém spole?enství. Apo?tol Pavel vidí spole?enství vě?ících jako tělo, ve kterém je Kristus hlavou a vě?ící jednotlivé údy.

Prvotní jeruzalémská církev se od za?átku tě?ila velké vá?nosti. P?sobili v ní první apo?tolové, kte?í pod Petrovym vedením spole?ně spravovali obec jako Je?í?ovi svědkové. Církev se skrze misii postupně ?í?ila do okolního známého světa. Velkymi centry raného k?es?anství se staly Antiochie a ?ím.

Církev byla ji? od po?átku ohro?ována zven?í (pronásledování k?es?an?) i vnit?ně (vnit?ní rozkoly a hereze). Velké pronásledování se odehrávalo v ?ímské ?í?i. První velké pronásledování Neronovo v letech 54–58 bylo násilím brutálního tyrana. Od roku 100 do roku 311 bylo k?es?anství pova?ováno za zvlá?tní nábo?enství, ale ?ímsky stát jej pronásledoval jako religio illicita (nep?átelské k státu i k lidem). Obrat nastal a? za císa?e Konstantina, ktery p?ijal k?es?anství a od roku 312 se k němu d?sledně hlásil.

Dal?ím momentem, ktery je pova?ován za fakticky vznik církve je zku?enost letnic: církev se zde po silném zá?itk? naplnění Duchem svatym ujímá ústy Petra nového hlásání Je?í?ova poselství a zároveň dochází k jejímu podstatnému r?stu: ?Ti, kte?í p?ijali jeho slovo, byli pok?těni a p?idalo se k nim toho dne na t?i tisíce lidí.“

Některé skupiny nepova?uje vět?ina k?es?an? za sou?ást k?es?anství, a?koliv oni sami se za k?es?anské církve ?i spole?nosti pova?ují. Mezi ně pat?í nap?.

• Svědkové Jehovovi (odmítají nauku o Bo?í trojici)
• Církev Je?í?e Krista Svatych posledních dn? – mormoni (vedle Bible pova?ují za dal?í Bohem zjevené dílo knihu Mormonovu)
• Kristadelfiáni
• unitá?i (odmítají nauku o Bo?í trojici, nemají vlastní věrou?ny systém)
• Novoapo?tolská církev (za p?ímé slovo Bo?í na stejné úrovni jako Bible kladou ka?dé kázání pronesené od oltá?e)
• Obec k?es?an? (nemají vlastní věrou?ny systém)

Financování církve

Církve financují ve?kerou svou ?innost z několika zdroj?. Na financování se podílejí zdroje ve?ejné – ve?ejné instituce ?i zdroje vnit?ní – samofinancování. Systém financování církví a nábo?enské spole?nosti vychází z historickych tradic. Na území ?eskych zemí církve financovaly svou ?innost:

• z vynosu vlastního církevního majetku
• z náhrady za sekularizovany církevní majetek
• z vynosu nábo?enskych fond? (matic)
• ze státních a obecních dotací a subvencí
• z p?íspěvk? a dar? ?len? a p?íznivc? církví

Vynosy vlastního církevního majetku – toto financování vycházelo p?edev?ím z kapitálového vkladu p?edk?, jednalo se o zaji?tění ?innosti p?edev?ím církve ?ímskokatolické. Toto financování vycházelo z poctivě nabytého majetku církevních právnickych osob, kterym byl tento majetek p?eveden darováním nebo odkázáním ?len? církví. Jednalo se o mě??anstvo, ?lechtu ?i zámo?né vě?ící. Evangelické církve si financování tvo?ily z nemovitého majetku. Ji? v 19. století si farní sbory po?izovaly ?in?ovní domy a z vynosu nájemného byly ?áste?ně hrazeny náklady na kostely, modlitebny, sborové domy. Sou?asny vlastní majetek církví slou?í jako dodatkovy zdroj financování církevní ?innosti jen v nepatrné mí?e.

Náhrada za sekularizovany církevní majetek – jednalo se o náhradu ze strany státu za odcizeny církevní majetek. Za nejstar?í formu je pova?ována cassa salis (tj. poskytování cla z dová?ené soli ?eskym diecézím na základě konkordátu mezi Apo?tolskym stolcem a ?eskym královstvím v roce 1630).

Vynos nábo?enskych fond? (matic) – jednalo se o zdroj p?íjm? z majetku. Tento majetek byl kombinací majetku:

a) církevního – jednalo se o majetek z klá?ter? zru?enych za vlády císa?e Josefa II., z interkalárních p?íjm? z obro?í odváděnych církví, tzn. z vynosu obro?í získanych po dobu jejich uprázdnění a z dal?ích odvod? církevních subjekt?.

b) odvod? ze solní pokladny, tzn. clo jako náhrada za nerestituovany majetek.

Státní a obecních dotací a subvencí – v roce 1885–1949 byl poskytován p?íspěvek na vyplácení doplatk? k plat?m kně?í pracující v duchovní sfé?e, tento p?íspěvek byl nazyván kongrua. V těchto letech měl ji? charakter nevratné p?j?ky. Kongruovymi zákony se stát zavazoval doplňovat p?íjmy kně?í v katolické duchovní správě.

P?íspěvky a dary ?len? a p?íznivc? církve – zdrojem p?íjm? v?ech církví byly a stále jsou sbírky a drobné dary poskytované církvím jejich ?leny. Sbírky jsou osvobozeny od daně z p?íjm?. Dárce v?ak na jejich základě ?ádné zvyhodnění nezíská. Bě?nym typem sbírek je sbírka konaná během bohoslu?eb. V p?ípadě dar?, poskytovanych jednotlivym církevním právnickym osobám, mohou dárci vyu?ívat vyhody, které jsou upraveny v zákoně ?. 586/1992 Sb. o daních z p?íjmu. Do tohoto systému financování církví pat?í i ro?ní p?íspěvky a desátky, dary spojené s daňovymi úlevami.

V dobách komunistické diktatury bylo financování z vlastního majetku církví, z p?íspěvk? a sbírek ?len? zlikvidováno. Hospodá?sky majetek církví byl vyvlastněn. V roce 1989 usilují církve i stát o zaji?tění novych forem financování. Hospodá?sky majetek nebyl církvím z vět?í ?ásti vrácen, proto stát tuto situaci ?e?í pokra?ováním dota?ního systému. Politická ani církevní reprezentace nepodporuje, aby byl tento systém zachován. Od roku 1990 dochází k p?ímému jednání mezi církvemi a zástupci státu.

K 1. 1. 2013 vstoupil v ú?innost zákon ?. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a nábo?enskymi spole?nostmi, kterym byl dosavadní model financování církví a nábo?enskych spole?ností ukon?en. Po?ínaje rokem 2013 je dot?enym církvím a nábo?enskym spole?nostem, které uzav?ou se státem smlouvu o vypo?ádání, ze státního rozpo?tu vyplácena finan?ní náhrada (dle § 15 zákona ?. 428/2012 Sb.) Po dobu 17 let od nabytí ú?innosti zákona (tzv. p?echodné období) mají dot?ené církve a nábo?enské spole?nosti nárok na p?íspěvek na podporu ?innosti (dle § 17 zákona ?. 428/2012 Sb.). V prvních t?ech letech p?echodného období je p?íspěvek vyplácen v plné vy?i, od ?tvrtého roku se jeho vy?e ka?doro?ně sni?uje o 5% vychozí ?ástky.

Registrace církve

Státní uznání církví a nábo?enskych spole?ností je právní institut uplatňovany ji? p?l druhého století. V době monarchie a za první republiky ?eskoslovenské nebylo pro církve nutností, aby se k naplnění své ?innosti ucházely o státní uznání v podobě církve ?i nábo?enské spole?nosti. Měly mo?nost organizovat se ve formě spolku nebo ob?anskych sdru?ení, státem uznávanych podle spolkového zákona. Od roku 1874 p?estalo byt uznání církví aktem milosti státu. Uznání spole?ností nábo?enskych bylo v ?eskych zemích zakotveno v zákoně ?. 68/1874 ?. z., ktery platil a? do roku 1949. V komunistickém re?imu do?lo ke zru?ení obecné deroga?ní klauzule a také byly zru?eny v?echny dosavadní p?edpisy tykající se církví a v té?e době do?lo k vytvo?ení legislativního vakua ve věci uznání církví. Nové podmínky pro registraci církví a nábo?enské spole?nosti byly zakotveny v zákoně ?. 308/1991 Sb. Minimální po?etní census byl stanoven na 10.000 zletilych obyvatel s trvalym pobytem v ?R. Tento po?et byl ale neudr?itelny. Novy zákon o církvích ?. 3/2002 Sb. sni?uje tento po?etní census na pouhych 300 osob.

Návrh na registraci církve a nábo?enské spole?nosti podávají nejméně t?i fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let, jsou svéprávné a jsou ob?any ?eské republiky. Návrh m??e podat i cizinec, ktery musí mít trvaly pobyt v ?eské republice. Tyto osoby jsou ozna?ovány jako ?p?ípravny vybor“. Jeden z těchto ?len? je zmocněn jednat jménem p?ípravného vyboru. Návrh musí obsahovat základní charakteristiku církve a nábo?enské spole?ností, jejího u?ení a poslání, podpisy nejméně 300 ?len? a základní dokument. Základní dokument musí obsahovat dal?í nále?itosti, jako je název církve ?i nábo?enské spole?nosti, poslání a základní ?lánky její víry, sídlo, ozna?ení statutárního orgánu církve ?i nábo?enské spole?nosti, osobní údaje ?len? statutárního orgánu, organiza?ní strukturu církve a nábo?enské spole?nosti, zp?sob ustanovení a odvolávání duchovních, zásady hospoda?ení církví a nábo?enskych spole?ností zejména zp?sob získávání finan?ních prost?edk? a v neposlední ?adě práva a povinnosti osob hlásající se k církvi a nábo?enské spole?nosti.

Odluka církve od státu

Odluka církve od státu znamená, ?e se stát nestará o církve více ne? o ostatní spolky a církve nemluví do zále?itostí státu. Prototypem tohoto modelu je Francie (s vyjimkou Alsaska-Moselska, kde platí specifické místní právo).

V ?R jsou duchovní některych církví placeni ze státního rozpo?tu na základě zákona ?. 218/1949 Sb., o hospodá?ském zabezpe?ení církví a nábo?enskych spole?ností státem, ve znění pozděj?ích p?edpis?. Postupnou odluku má ?e?it zákon o majetkovém vyrovnání církví. Tzv. církevní restituce jsou politickym tématem a jsou ?asto kritizovány.

Církve v ?eské republice

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Seznam církví a nábo?enskych spole?ností v ?esku.

V zásadě m??eme ?íct, ?e jsou církevní programy otev?ené ka?dému. To znamená, ?e nemusí byt primárně ur?eny pro ?leny církví, ale i pro ?irokou ve?ejnost. Je t?eba vzít v úvahu, ?e církve nevyvíjejí jakékoli ?innosti, ale pouze takové, které jsou v souladu s jejich posláním, s jejich realiza?ními funkcemi. Vět?ina církví to má zakotveno ve svych vnit?ních dokumentech. Nap?. Kodex kanonického práva katolické církve vyslovně ur?uje, ?e právnické osoby, které církev z?izuje, musejí byt zamě?ené k cíli ?shodnému s posláním církve, ktery p?esahuje cíl jednotlivce“. Konkrétně se tím rozumí ??innost v oblasti zbo?nosti, apo?tolátu nebo dobro?innosti, a? duchovní nebo hmotné“.

• Bohoslu?ebné aktivity – ?innosti, jejich? cílem je uctívat Boha (bohoslu?by, k?est, bi?mování, zpově?, pomazání nemocnych apod.)
• Pastorace mláde?e v katolické církvi:
  • Diecézní centra ?ivota mláde?e – domy zalo?ené diecézním biskupem, které jsou stále otev?ené mláde?i
  • Asociace k?es?anskych spolk? mláde?e – dobrovolné seskupení ob?anskych sdru?ení dětí a mláde?e
  • Salesiánské hnutí mláde?e – k?es?ansky spolek dětí a mláde?e s celostátní p?sobností
  • Salesiánské kluby mláde?e – ?innosti s dětmi a mláde?í
  • D?m Ignáce Stuchlého – vychovně vzdělávací za?ízení pro mláde? s ubytovací kapacitou
• Pastorace senior? – zapojení star?ích lidí do ?ivota a práce církví ve farnostech a sborech
• Sociální slu?by:
  • Charita ?eská republika – nezisková humanitární organizace, pomoc pot?ebnym na území ?eské republiky
  • Domov sv. Karla Boromejského – komplexní o?et?ovatelská a sociální pé?e dlouhodobě nemocnym a starym lidem
  • Diakonie ?CE – nezisková organizace poskytující sociální slu?by
  • Armáda spásy – pomoc osobám bez p?íst?e?í
  • Naděje, z.s. – k?es?anská misijní a charitativní iniciativa
  • Teen Challenge – k?es?anská organizace pomáhající lidem s problémem závislosti na drogách. Sociálních slu?eb, na kterych se v ?eské republice podílí církev je neskute?ně mnoho, toto jsou pouze p?íklady
• zdravotnictví
  • církevní nemocnice (p?. Nemocnice Milosrdnych sester sv. Karla Boromejského)
  • hospicové hnutí – s cílem maximálně zlep?it kvalitu ?ivota v jeho závěre?né fázi a umo?nit d?stojné umírání (Hospic Ane?ky ?eské, Hospic na Svatém Kope?ku, a jiné)
  • Duchovní pé?e ve zdravotnickych institucích (Asociace nemocni?ních kaplan?, ?eská spole?nost pro klinickou pastora?ní práci apod.)

Dal?ími aktivitami, do kterych církev v ?eské republice zasahuje je dále armáda, vězeňství a policie (vojen?tí kaplani, duchovní slu?ba v armádě, duchovní slu?ba ve věznicích, duchovní slu?ba policie ?R apod.). Dále se církev anga?uje ve vzdělání a ve vychově, co? znamená ?e mnoho ?kol na území ?R je z?izováno církví, jako p?íklad m??e byt Církevní mate?ská ?kola Srdí?ko nebo Dív?í katolická st?ední ?kola a mnoho jinych. Také v kulturní oblasti se církev podílí na aktivitě – ochrana památek, architektura, vytvarné umění, hudba. Mnoho muzeí na území ?eském za?ti?uje církev. P?íklad: Diecézní muzeum v Brně, Církevní muzeum v Polné, Muzeum církevního umění plzeňské diecéze a mnoho dal?ích.

Odkazy

Související ?lánky

• Autokefální církev
• Církev a nábo?enská spole?nost
• Dějiny k?es?anství
• Evidovaná právnická osoba církve a nábo?enské spole?nosti
• Hierarchie katolické církve
• Megachurch
• Nábo?enská spole?nost
• Organizace pravoslavnych církví
• Základní dokument církve nebo nábo?enské spole?nosti
• Konfesní právo

Externí odkazy

• Slovníkové heslo církev ve Wikislovníku
• Téma Církev ve Wikicitátech
• ?eské k?es?anské církve

Autoritní data	NKC: ph114280, ph119307, ph122117 PSH: 7813 BNE: XX526899